Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pověra zasáhla i do trestu smrti oběšením. Věřilo se, že pokud se během popravy přetrhne provaz, je to znamení boha o nevině odsouzence. V tom případě se nesměla poprava opakovat a zločinec měl být okamžitě propuštěn na svobodu. Pro kandidáta smrti pak byla tato pověra poslední zoufalou nadějí, jak si uchovat život. Světská moc se snažila případy přetrhnutí provazu eliminovat. Aby se vyloučila pravá příčina přetržení provazu - lidský šlendrián nebo podezření, že kat chce odsouzenci tímto způsobem darovat život - museli soudní úředníci nebo velitelé stráže před popravou provaz i šibenici důsledně zkontrolovat.

Pověru o přetrženém provazu si málo vzdělaná veřejnost, která se pravidelně a s oblibou zúčastňovala veřejných poprav, svévolně rozšířila také na popravu stětím mečem. Vehementně se pak domáhala milosti pro zločince i v situaci, kdy se opilý, ztrémovaný či obojím zdecimovaný kat - začátečník hned napoprvé netrefil. Historie zaznamenala několik případů, kdy byli kat a jeho pacholci za "zfušovanou" popravu na místě lynčováni. A to jen proto, že odsouzenec byl "doražen" - přesně podle instrukce soudu - třeba až na druhý či třetí pokus...

S provazem a smrtí souvisí i další pověra. Zločinci věřili, že kus katova provazu, na kterém skončil příslušník jejich "branže", je ochrání před stejným osudem. Tak se s kusem provazu, často nejasného původu, vesele kšeftovalo nejen mezi zločinci, ale i mezi úctihodnou veřejností. Veřejnost i zločinci provaz z oběšence totiž považovali za talisman štěstí. Neúčinnost této pověry dokazují případy, kdy byl gauner pověšen i s kusem provazu v kapse. Mezi ně patřil i kasař a několikanásobný vrah Martin Lecián, pověšený zkušeným katem Wohlschlagerem v roce 1927 v Olomouci.